Historie obce 1933 - 1989

    V lednu 1933 byl vypracován projekt na stavbu silnice Zvíkov  Vlkovice k Libínské silnici. Projekt stál 1970 Kčs, které zaplatila obec Vlkovice. Stavba silnice byla schválena Okresním zastupitelstvím v Českých Budějovicích, stavba byla povolena jen ze Zvíkova do Vlkovic a pokračování k Libínské silnici bylo povoleno až v roce 1937.

    V roce 1938 se obec Vlkovice dočkala dlouho očekávané silnice ze Zvíkova středem obce Vlkovice k Libínu. Obec měla podle smlouvy zajistit lom na kámen a štěrk potřebný na stavbu silnice. Na náklady obce byl hledán lom V Kamení, kde byly vykopány sondy, ale naděje na kámen byly malé, kámen zde byl žulovitý - tvrdý a až 2 metry pod povrchem a obec práci zastavila. Za tuto práci musela obec bezúčelně zaplatit 600 Kčs. Protože v obci jiný lom nebyl, najala obec lom od pana Václava Rybáka ze Skalic, zvaný Štětků lom, za nájemné 1,10 Kč za 1 m3 kamene. I zde byl problém, lom byl plný vody. Dne 18. června 1938 zapůjčil hasičský sbor stříkačku k čerpání vody z lomu. Dvanáct lidí nepřetržitě celý den čerpalo vodu, večer v 18.00 hodin nastoupila druhá směna, která do24.00 hodin vyčerpala vodu z lomu a ten ráno 19. června byl předán firmě Matyáš a Moučka k použití.

    Práce na stavbě začíná zadávacím listem ze dne 5. dubna 1938, byla Okresním úřadem v Českých Budějovicích zadána firmě Stanislav Matyáš a ing. Moučka z Českých Budějovic v ceně 415 000 Kč. Zemský výbor povolil 50 % zemské subvence. Dokončení bylo stanoveno do konce května 1939.

    Délka silnice měřila 4761 metrů a připadalo na obec Zvíkov 1703 metrů, na obec Vlkovice 1965 metrů a Libín 1093 metrů. Cena 1 běžného metru byla stanovena průměrným nákladem 87 Kč.

    Na tuto se obce zavázaly darovat zdarma pozemky, kamenolomy a dovoz kamene a štěrku. Tato povinnost dovozu kamene a štěrku byla závazkem obce dle výměry pozemků. V katastru obce Vlkovice připadalo na 1 hektar obhospodařované půdy 5,25 běžného metru dovozu kamene a štěrku. Starosta obce zpracoval rozpis na jednotlivé majitele pozemků v obci v běžných metrech.

    Se stavbou silnice se začalo ihned začátkem dubna 1938 v obci Zvíkov. Průměrně zde pracovalo 60 dělníků z okolních obcí, které přidělovala Sprostředkovatelna práce v Lišově.

    V druhé polovině září se začalo pracovat v katastru obce Vlkovice. S prací na silnici se pokračovalo do mobilizace Československé republiky, kdy nastoupila vojenskou službu většina dělníků a práce na silnici byla zastavena.

    Teprve začátkem října začalo pracovat na silnici 50 dělníků a v lomě těžilo kámen a vyrábělo štěrk 30 dělníků. V této době se začalo se stavbou železobetonového mostu přes Vlkovický potok. Byla to práce náročná a nákladná a byla dokončena v listopadu 1938. Následkem příznivého počasí byly zemní práce dokončeny koncem února v katastru obce Vlkovice a začal se navážet kámen a štěrk na určené úseky z Štětků lomu u Skalic a písek z Mračků pískárny u Slavošovic. Za kámen bylo zaplaceno panu Rybákovi ze Skalic 3.291 Kč a paní Rozalii Tvarohové z Vlkovic 325 Kč ložného. Přes všechny problémy byla silnice v celém úseku v květnu 1939 dokončena.

    V roce 1941 byl z naší obce poslán Úřadem práce České Budějovice do Říše tesař Jan Tůma, č. p. 22 a ve vnitrozemí na pracích pro armádu byly zařazeni Bohuslav Maňhal, č. p. 15, u firmy Beghof v Českých Budějovicích a Jaroslav Maňhal, č. p. 15, u Bohoňků v Lišově na výrobě dřevěných montovaných ubytoven.

    Dle nařízení okresního hejtmana Dr. Štrobla byla obec Vlkovice přidělena ke sloučení v jeden katastrální celek a sice Zvíkov, Vlkovice a Hvozdce se sídlem obecního úřadu ve Zvíkově. Pod správu tohoto úřadu předával naší obec dne 3. dubna 1943 starosta zdejší obce Jakub Fišák a tím pozbyla naše obec samosprávu a obecní úřad na určitou dobu.

    V roce 1944 byli občané ročníků 1921 až 1923 nasazeni pracovat na různých vojenských pracích. Z naší obce museli odjet Jan Mydlil, č. p. 3, Václav Kovář, č. p. 7 a Bohumil Kamiš, čeledín v č. p. 10. Pracovali na zákopech v Dolních Rakousích po dobu 10 týdnů, od 15. prosince do 26. února 1944.

    Po ukončení 2. světové války se vrací do osvobozené vlasti vězňové z koncentračních táborů a totálně nasazení dělníci v Říši. Do naší obce se vrátil domů Jan Tůma, č. p. 22, který byl zaměstnán na nucených pracích v Německu v Ludwigshafenu, vracel se po většině své cesty pěšky a hladov.

    Po skončení války se v obci sestavil 9 členný místní národní výbor a již v měsíci říjnu se vrací obecní úřad ze Zvíkova do rukou nově zvoleného předsedy národního výboru Josefa Tájka, rolníka ve Vlkovicích č. p. 1.

    V roce 1946 byl zakoupen nový zvon "Pana Marie" o váze 40 kg, který byl 4. července 1946 posvěcen a zavěšen do věže místní kapličky. Zavěšení provedli hasiči Václav Kovář a Václav Florián. Původní zvon musel být v době okupace sejmut a odevzdán na záchranu Říše německé.

    Výrobcem zvonu byla zvonárna v Suchém Vrbném, cena zvonu v kronice obce není uvedena. Finanční částka na nový zvon byla zajištěna dobrovolnou sbírkou u vlkovických občanů. Občané darovali částku podle svých finančních možností.

    V roce 1949, z důvodu koupě hospodářství od pana Cepáka, rolníka v Libíně, se přestěhoval František Viktora, č. p. 11, s rodinou a sestrou do Libína. Své hospodářství prodal bez živého i mrtvého inventáře za 160 000 Kč panu Andreji Huskovi, národnosti Slovenské, z Uhorné, okres Gelnica, Slovensko, který se dne 6. srpna 1949 do Vlkovic nastěhoval.

    Volby do místního národního výboru v naší obci se konaly 14. června 1950 za účasti člena ONV Třeboň Antonína Rychlého. Byla sestavena jednotná kandidátka Národní fronty a byli zvoleni: předsedou Václav Florián, tesař, č. p. 25, zemědělským referentem Jan Hamerník, zemědělec, č. p. 4, vyřizovací referentem Jakub Fišák, zemědělec, č. p. 12, finančním referentem František Švec, kulturním referentem Jan Kándl, cestář, č. p. 27.

    Již několik let žádaly místní národní výbory obcí ležících na silnici Třeboň - Zvíkov - České Budějovice a silnici Zvíkov - Lišov o zřízení autobusových linek, ale bez úspěchu. V roce 1954 se přece dočkaly.

    Dne 21. června 1954 byla uvedena do provozu nová autobusová linka Třeboň - Zvíkov - České Budějovice. Zastávky byly zřízeny ve všech obcích i osadách ležících na této silnici. V naší obci byla zřízena zastávka na křižovatce silnice s místní komunikací Pod hráz. Byl to velký pokrok, který občané přijali s radostí a uspokojením. Před tím museli jezdit do práce na kole nebo chodit pěšky na autobus do Štěpánovic za každého počasí. Rovněž i děti od VI. ročníku musely chodit pěšky do školy v Lišově.

    V prvních dnech jezdily na této lince malé autobusy. Projížděly 8krát denně v obou směrech. Odjezdy z Třeboně i Českých Budějovic byly téměř shodné tak, že se ve Vlkovicích potkávaly. Trochu jiný byl jízdní řád v sobotu a neděli, kdy jezdily jen čtyřikrát denně. Po krátkém čase již malé autobusy nestačily a byly nahrazeny velkými. Plně je využívali občané do práce, na nákupy i k lékaři. Nebyla však zavedena linka Zvíkov - Lišov a děti by musely chodit do Lišova pěšky, byly přeřazeny do školy do Třeboně.

    Jedním z hlavních úkolů národních výborů v padesátých letech byla socializace vesnice. Ve Vlkovicích bylo založeno JZD v roce 1955. Přihlášky do JZD podepsalo 25 členů s výměrou 182,54 hektaru zemědělské půdy a postupně se přihlašovali další. Prvním předsedou byl Jan Nováček. Hospodaření JZD nebylo úspěšné, pracovní jednotka byla nízká. V roce 1963 došlo ke sloučení JZD Vlkovice s JZD Zvíkov a Hvozdec v JZD Zvíkov.

    V roce 1964 došlo opět ke sloučení i přes velký odpor občanů Vlkovic se Zvíkovem a Hvozdcem v jeden celek Místní národní výbor Zvíkov, které trvalo jen do roku 1976, kdy byly přisloučeny MNV Zvíkov, Hůrky a Slověnice k Městskému národnímu výboru Lišov.

    V roce 1977 byla adaptována bývalá kovárna na místnost pro pohostinství a sklady.


002.jpg(43 kb)

    V roce 1979 uvolnil MěNV Lišov finanční prostředky na výstavbu kanalizace Za humny. Která byla provedena občany formou brigád. Výstavba byla dokončena a uvedena do provozu ještě v tomto roce.


003.jpg(44 kb)